Jak na navádění na dva kusy

Lovecký speciál

Jak na navádění na dva kusy

Je spousta lidí, kteří se k lovečině dostanou úplnou náhodou. Často je to příběh o tom, když z původně zamýšleného využití retrívra jako společníka načichnou ke kouzlu tréninků využití jejich vloh - složí své první OVVR a vrhnou se třeba na svou první zkoušku z lovecké upotřebitelnosti, což u retrívrů bývají zpravidla PZ (podzimní zkoušky) a SZVP (speciální zkouška z vodní práce). Tato cesta je možná a často i velmi úspěšná. Nicméně při postupování k náročnějším disciplínám, které jsou součástí například vrcholových loveckých zkoušek, jim tyto “základy” přestanou stačit. My jeden z důvodů považujeme například to, že se základy tréninkové pyramidy stavěly tak nějak “od špičky” namísto toho, aby byla základna postavena pěkně ze široka. 

 U výše zmíněných základních loveckých zkoušek si dobře připravený vůdce i pes vystačí s povelem pro dohledávku/vyhledávání, povelem pro aport a povelem pro nasazení psa na vlečku. Ti zapálení, kteří však mají ambice jít dál, tady naráží na jistou výcvikovou bariéru, a to jak zdárně vyslat psa na dva kusy na suchu a ještě horší variantu na vodě. S takto postavenými disciplínami se setkáte  na SZR (Speciální zkoušce retrieverů), ZPR (Zkouška přinášení retrieverů, VZPR (Všestranné zkoušky přinášení retrieverů) či dokonce na Field trialu, kde je nutné mnohé věci uplatnit prakticky dle situace. Tyto vysoké mety lovečiny obsahují navádění na kusy, které pes neviděl pokládat (tedy blindy), nebo kombinace blindu s rušivým odhozeným aportem, přičemž první musí být přinesen aport, který nebyl vidět padat.

Ano, mnozí vůdci si poradí pevných základů pyramidy i při vrcholové zkoušce, ale ruku na srdce, u kolika z nich to pes umí natolik dobře, že je vlastně jedno, na který kus půjde, protože v jakékoliv situaci dokáže vůdce svého psa zastavit a třeba i na jeden povel přesměrovat ke správnému kusu bez ohledu na to, zda se jedná o vodu či souš. Tento článek vznikl jako další osvěta toho, jak lze trénovat svého retrívra univerzálně a velmi ovladatelně zdatného. 

Co nám říkají zkušební řády

Abychom situaci lépe nastínily, vyjmenujeme disciplíny ze zkušebního řádu, kde bude užitečné mít u psa upevněné vyslání na kus/kusy, abychom na to mohli navázat tím, jak lze k tomu přistupovat včetně řešení tréninkových komplikací. 

Dvojitý aport v terénu (zkouší se na SZR)

Zkouší se stejně jako jednoduchý Aport v terénu, avšak na 2 kusy, které s místem vypouštění psa svírají přibližně úhel 90°. Zkouší se v terénu, který má odhozenou zvěř zakrývat. Používá se pernatá zvěř. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 60 kroků před psem vyhozen do výšky první kus zvěře a krátce poté druhý kus zvěře tak, aby zapadl do vyšší krytiny. Střelec pro každý kus stojí vždy vedle rozhodčího nebo pomocníka, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný, může se spolu s vůdcem natáčet ve směru aportu. Na pokyn rozhodčího, vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu obou kusů, nejkratší cestou běžet pro zvěř a v podrostu ji dohledat. Použití nosu se vždy cení. Každý přinesený kus se hodnotí zvlášť.

Navádění na 2 ks pernaté

Tato úloha se zkouší na ZPR, VZPR a SZR, kde má prověřit vysokou úroveň výcviku a ovladatelnosti předváděných retrieverů. Tato úloha se provádí v poli nebo na louce s porostem, který zakrývá pohozenou pernatou. V terénu se připraví pomyslný trojúhelník o straně 60 kroků. Rohy jsou vyznačeny vhodnými přírodními nebo přinesenými markantami. Disciplína se provádí po větru nebo s bočním větrem. Podle směru větru se před disciplínou stanoví místo pro vypuštění psa a místa pro odhození zvěře. Zvěř je vhozena z protilehlých rohů směrem na vypouštěcí bod, aby tím byla umožněna vůdci dostatečná orientace v prostoru. Zkoušený pes nesmí pohození zvěře sledovat. Vůdce musí rozhodčím předem sdělit, který kus přinese pes jako první. Vůdce vypustí psa a zůstane stát. Psa může navádět viditelnými nebo slyšitelnými povely. Když pes dorazí do prostoru aportu, dostává povel k hledání. Každý kus se známkuje zvlášť. Přinášení se hodnotí pomocnými známkami.

Navádění na 2 kachny na hluboké vodě 

Retriever musí dokázat, že umí z vodní hladiny přinášet střelenou vodní zvěř a je při tom dobře ovladatelný. Rozhodčí nejprve vhodí na zrcadlo vodní hladiny první kachnu („A“) tak, aby to pes neviděl. Již v přítomnosti psa, který sedí u zrcadla a je již zkoušen, vhodí rozhodčí s výstřelem na zrcadlo druhou kachnu („B“) tak, aby oba kusy spolu s místem pro vypouštění psa svíraly přibližně úhel 90 stupňů. Na pokyn rozhodčího je pes vyslán k přinášení. Na SZVP a VZPR si pořadí donesení kachen zvolí vůdce, na ZPR a SZR musí pes donést nejdříve první kachnu („A“). Donesení kachen v opačném pořadí je hodnoceno sníženou známkou. Pes má plavat nejkratší cestou ke kusu. Známku lze snížit za špatnou ovladatelnost a hledání v jiném směru. Pes smí být ovládán jemnými povely, aniž by to mělo vliv na známku za předpokladu, že na každý vydaný povel správně zareaguje. Přinesený kus má pes správně odevzdat.

Navádění na 1 ks srstnaté v lese (zkouší se na SZR) 

Tato úloha se provádí ve vysokém lese s porostem, který zakrývá pohozenou srstnatou zvěř. V terénu je vyznačena vhodná markanta. Zvěř je vhozena tak, aby markanta umožnila vůdci dostatečnou orientaci v prostoru. Zkoušený pes nesmí pohození zvěře sledovat. Vůdci místo dopadu s vysokou přesností popíše rozhodčí. Před vysláním psa střelec, který stojí v blízkosti kusu (cca 20 kroků stranou od kusu, 50 kroků od vůdce a psa) směrem ke zvěři vystřelí. Poté vůdce na povel vypustí psa cca ze vzdálenosti 50 kroků a zůstane stát. Psa může navádět viditelnými nebo slyšitelnými povely. Je žádoucí, aby pes běžel pokud možno přímo ve směru, v co nejmenším okruhu tak, aby nerušil další živou zvěř. Pro přinesení aportu je nutno používat prvky navádění. Když pes dorazí do prostoru aportu, dostává povel k hledání. Těchto povelů bývá i více. Bylo by chybou tyto povely posuzovat jako další povely k aportu a snižovat za ně známku. Rozhodčí musí vzít v úvahu obtížnost terénu. Přinesení se hodnotí pomocnou známkou do přinášení. 

zdroj: Soutěžní řád ČMKJ pro klubové zkoušky a soutěže

Základem úspěchu je příprava

Způsobů, jak připravit dobře psa na spolehlivé navádění na dva kusy je více, my zmíníme jeden z našich návodů, který máme ověřený na mnoha psech. Je třeba však zmínit, že je to jen nástin postupu, protože v reálné praxi je skvělé mít připraveny i nástroje/dovednosti jako stopka či handling, které nám při nesprávném provádění na zkoušce pomohou zachránit situaci. 

Memory jako dobře položený kámen v základech

Základem řešení možných problémů a komplikací při výše zmíněných disciplínách je budování sebejistoty při jednoduchém vysílání na ať už umělý aport či zvěř, kterou pes viděl pokládat. V tomto případě pes nepřináší aport hned, ale například až po vzdálení se z místa v linii aportu či dokonce z jiného místa (tzv. memory). Postupným odcházením od aportu až do vzdálenějšího místa může být vzdálenost prodlužována až do vzdálenosti 60 kroků, ale klidně i dále. Pokud pes nemá problém se zaměňováním aportu, může být na pevné memory místo položeno i více aportů.

Pokud pes zvládá vyslání na jednoduché memory, může být do tréninku přidán i druhý aport. Postupujeme však od lehčího úkolu po těžší.  Psa nejprve naučíme vysílat na úhel 180° a až po bezvadném zvládnutí může být postupně úhel mezi aporty zužován až na potřebných 90°. 

Situace, kdy potřebujeme psa naučit navést psa na vodě na kus, který neviděl padat je ještě těžší, už jen z toho důvodu, že retrívři od přírody milují vodu a mají zde větší problém s ovladatelností i v návaznosti na psychické rozpoložení. Proto platí pravidlo, že první nacvičíme vysílání na aporty na suchu a teprve poté postupujeme od lehčích po složitější situace u vody. Pokud už pes zvládá vysílání na dva kusy na 90° na suchu, můžeme postoupit k tréninku na vodě.

Postup budeme opakovat jako v začátcích na suchu. První trénujeme aporty na 180°. Tedy si připravíme odložený aport na souši, poté otočíme k vodě a odhodíme aport do vody od které se otočíme zpět o 180° a pošleme první psa na aport na suchu. Když pes situaci zvládá, můžeme zužovat úhel i u vody. Prakticky je postupováno tak, že se aport ze souše postupně přenáší ve velkém úhlu i do vody. Ideálně, pokud je pes zvyklý, že chodí pro padlý aport na hladinu jako poslední. Vytváří se tak zvyk, že je normální nechat hozený aport ležet a nejdříve si zajít pro ten první padlý.

Příklady řešení komplikací na výše zmíněných disciplínách

 Pes zpomaluje a dohledává dříve než by měl - Pokud pes zpomaluje nebo začne dohledávat dříve než u kusu, většinou je to jeho mentálním vzdálenostním limitem. Je třeba se v tréninku vrátit na kratší vzdálenost a tu zvyšovat postupně. Vždy je dobré psa vyslat znova z místa, kde začal dohledávat nebo v krátké vzdálenosti za tímto místem.

Pes vybíhá na gesto ruky - Toto chování souvisí jednak s klidy psa, ale často také s chováním vůdce. Někteří vůdci mají zlozvyk vysílat psa formou mávání paže - čili na gesto, ne na slovní povel. S tímto zlozvykem bohužel souvisí i to, že se psi rozebíhají nesoustředěně jiným nežádoucím směrem a dělá jim problém jakékoliv rušení. 

Toto chování odbouráme tak, že načas budeme psa přidržovat na jistící šňůrce a vyklidníme naši paži do klidného natažení bez máchání. Ve chvíli, kdy pes sedí/stojí a ukazujeme mu do směru vyslání rukou, podporujeme jej pomocnými povely pro setrvání v poloze a chválíme ve správný moment, kdy je statický a vodítko není napjaté a zároveň koukám správným směrem. Psa naučíme čekat na vyslání na slovní povel. Paže zůstane vždy natažená ve směru vysílání až to chvíle, dokud po vyslání ocas psa nemine paži.

Pes se stahuje na rušivý aport - Pokud nám pes vyrazil do nesprávného směru, vždy mu dáme zákazový povel a následně jej zavoláme zpět. Nicméně většinou nám však psi dávají vizuální signály o jejich úmyslech ještě před vyběhnutím. Pokud vidíte, že je pes stále natočený do špatného směru nebo se tam dívá, je třeba jít blíže k požadovanému místu, dokud se pes při ukázání rukou nezaměři do vámi zvoleného směru. Pokud byl rušivý aport marking, další cvičení postavte na memory nebo zvětšete úhly od markingu.

Pes se na nás otáčí, zamrzá - Obvykle se s takovým chováním setkáváme u psů, kteří jsou nejistí nebo jsou zvyklí být často naváděni handlováním. Pro odbourání tohoto chování je třeba stavět jasné úlohy, na čas omezit úzké úhly a psovi v zamrznutí nepomáhat žádným doplňujícím povelem. 

Řešení možných problémů a nákresy byly vyňaty z knihy Trénink s retrívrem - Inspirace pro budování základů, která bude skvělým pomocníkem pro trénink linií a navádění na dva kusy zvěře na loveckých zkouškách. V této publikaci naleznete podrobnější návody s nákresy a videi.

Článek byl pro vás připraven www.treninksretrivrem.cz. Jeho šíření je možné pouze s uvedením zdroje.