Work Fit a Team Fit

Síla porozumění: Proč je pro retrívra důležitý Work Fit a Team Fit

K napsání tohoto článku nás navedla jedna pejskařská diskuse na téma “spokojenosti” a “nespokojenosti” se svým retrívrem. Všichni víme, že hlášky zaznívající na tréninku či po něm typu: “Příště ho vyměním!” či “”Já o koze a on o voze!” jsou často jen výkřiky do tmy, ovšem malé zamyšlení ke kompatibilitě mezi psem a páníčkem při tréninku neuškodí. 

Dle našeho subjektivního názoru jsou dva klíčové elementy, které při tréninku s retrívrem (potažmo vlastně i s jakýmkoliv jiným psem) přicházejí v úvahu: 

1/ WORK FIT a 2/ TEAM FIT. 

Retrívr WORK FIT

To, jakou práci bude retrívr odvádět záleží na 3 hlavních faktorech: 

1.na dovednostech: ty, které v průběhu života naučí díky cíleným tréninkům a zkušenostem, které v průběhu života získává. 

Tato část je nejrychleji rozvinutelná. Obvykle to trvá týdny/měsíce či u některých náročnějších dovedností roky. Hodně záleží na zvolených tréninkových metodách, zkušenostech majitele, na trenérech (pokud jsou zapojeni), ale i na nástrojích a pomůckách, které se používají. 

2. na vrozených vlastnostech: tedy co bylo psovi dáno do vínku. Není opravdu na místě házet každého retrívra do stejného pytle. Vrozené vlastnosti k huntingu (tedy hledání), markování (schopnosti zaznamenat dopad aportu), memory (schopnosti si zapamatovat dopady aportů, toliko typické pro retrívry) …. jsou všechno vlastnosti retrívrů, které mají limitaci při jejich rozvíjení. Jakousi základní úroveň lze rozvinout téměř u všech, ovšem pokročilá až vrcholová úroveň je hodně  limitována při rozvíjení. Mezi vrcholovými závodníky na field trialech či nejvyšších třídách working testů často zaznívají hlášky typu: “On je nejlepší marker, co jsem kdy měl…”, nebo “On má neskutečně dobrý hunting…”. Ano bavíme se o psech a o tom, co je jejich the nature the best !!!

3. na preferenčním chování: toto je velmi zajímavá kategorie, protože zahrnuje velmi specifické elementy psa, jeho osobnostní charakteristiky, které se projevují v jeho osobnosti. Patří zde například silné will-to-please, tedy touha zavděčit se páníčkovi. Někteří psi však práci vykonávají více kvůli sobě než kvůli páníčkovi a je to něco, co se nedá změnit - je to jeho osobnostní preference.  Patří zde i dynamika práce, schopnost napojení se na páníčka, schopnost soustředění, dynamika učení nových věcí (bohužel i těch špatných návyků :-))... atd.  

Celý tento koktejl retrívr working fitu by se za jistých okolností s použitím dobré metodologie dal změřit. Takže ve finále by bylo možné říci, jestli daný pes “xy” odvádí svou práci na 50 % dobře, nebo na 80 %. Takové ověření by však neprobíhalo někde na gauči či procházce, ale na praktických úkolech simulačně na working testech (v různých úrovních) a pak na vrcholových soutěžích. Jenže je zde jeden klíčový faktor, a to je “druhá strana vodítka”. Významnou částí toho všeho je, jaký work fit má páníček :-)) Možná se příště rozepíšeme, co vše by měl zvládnout majitel psa, aby svou práci se psem odváděl dobře. Nicméně teď chceme zmínit ještě jednu oblast, kterou nelze minout a která s tímto souvisí: team fit! 

TEAM FIT

Tento faktor je často opomíjený, proto bychom ho rády zde zmínily. Oklikou lze toto popsat, že je to jakási “kompatibilita majitele a jeho psa” v praxi. 

Jistě jste se setkali s tím (buď u sebe samých, nebo ve svém okolí), že ať se obě strany pes i páníček snaží, co to jde, tak se prostě nedaří najít souhru. Jako typické příklady lze uvést: 

• pes je příliš rychlý a majitel psa není schopen ekvivalentně reagovat při nácvicích či při reálné práci;
• “měkký” pes (vysoká citlivost) a majitel, který nedokáže používat vhodné metody při trénincích a příliš na psa tlačí;
• “tvrdý” pes (silná vůle dělat si to víceméně po svém) a naopak majitel, který nedokáže s tímto faktorem pracovat a zvládnout jeho preferenční chování;
• rozdílná fyzická kondice mezi psem a majitelem
• rozdílná schopnost pracovat pod tlakem na soutěžích 
• atd. atd. 

Tento team fit je třeba pochopit, protože je jádrem porozumění vzájemných limitů. Pes může být skvělý aportér, ale pomalejší v chápání povelů. Nebo naopak velmi bystrý a rychlý, ale majitel si nestačí osvojit dostatečně svižnou komunikaci. Klíčové je, aby majitel sám sebe i svého psa uměl odhadnout a přizpůsobit tomu trénink a reálné nasazení při práci. Jakmile se podaří vyladit tuto „kompatibilitu“, spolupráce v praxi vypadá plynule, radostně a zároveň efektivně – což je přesně to, co by měl kvalitní lovecký tým retrívra a jeho pána předvádět.

Je třeba zdůraznit, že pro dobrý úspěch při uplatnění retrívra v praxi musí fungovat obojí. Pokud se nepodaří najít vhodný retrívr WORK FIT a TEAM FIT, v praxi to obvykle vede ke vzájemnému nepochopení a frustraci – a to jak na straně psa, tak i jeho majitele. Níže uvádíme několik možných dopadů, které se mohou dostavit, pokud chybí kompatibilita mezi psem a člověkem.

• frustrace a demotivace majitele i psa 
• časté chyby a neshody ve vzájemné komunikaci
• ztráta důvěry a vzájemného vztahu
• ztráta radost z práce a zhoršené nasazení (např. ignorace povelů u psa či použití neadekvátních metod na straně majitele)
• selhání při práci 
• ale třeba i problémy v běžném soužití. 

Tímto článkem chceme především otevřít téma, že ne vždycky se podaří, aby si pes a jeho majitel dokonale sedli, i když se oba snaží. Někdy je potřeba hledat jiné cesty, upravit trénink nebo se v krajních případech rozhodnout pro řešení, které může vypadat zvenčí kontroverzně (např. změna prostředí či majitele). Každá situace je ale jedinečná a nejlépe ji posoudí ti, kteří ji reálně žijí. Než tedy někoho soudíme, zkusme naslouchat – neznáme příběh, který se skrývá za jejich volbou. Důležité je, aby všechna rozhodnutí byla dělána s ohledem na dobro psa a také v souladu s reálnými možnostmi majitele. Předtím, než někoho odsoudíme, bychom si měli vyslechnout jeho příběh. My nenosíme cizí boty, my máme pouze ty vlastní a jedině o těch můžeme rozhodovat, jakou cestou půjdou.